Země živitelka České Budějovice 2014

Před koncem naší dovolené jsme nemohli vynechat návštěvu Českých Budějovic a tradiční výstavy Země živitelka. Olinka je nejen cyklistkou, ale ráda pracuje i v zahrádce za městem. A že to bylo z Nové Bystřice do Budějovic nějakých 50 kilometrů, nemohli jsme se výstavy nezúčastnit. Vybrali jsme termín páteční, druhý den po zahájení výstavy, ale ještě ne víkendový, předpokládali jsem menší návštěvnost a tím i lepší možnost parkování nebo prohlídky expozic na výstavišti.

Stejnou výstavu jsme navštívili v roce 2009, kdy jsme o dovolené pobývali v Petrovicích u Sušice. Tenkrát jsme to spojili s výletem na zámek Hluboká,kde jsme strávili hezké odpoledne a po obědě se vydali na prohlídku výstavy. Letos jsem plánoval ráno návštěvu Českého Krumlova a odpoledne Budějovice. Sliboval jsem si od toho kromě hezkého zážitku i neméně dobré fotky, jako z Hluboké.

Ovšem v penzionu jsme na Jihočeské televizi viděli reportáž z Českého Krumlova, kde si všichni stěžovali na vysoké ceny zejména restauračních, ale i ostatních služeb ve městě. Prý se podnikatelé orientují na asijskou klientelu a ceny zvýšili tak, že jsou pro domácí téměř nepřijatelné. Včetně problematického parkování.

Rozhodně si takhle nepředstavuji pohodové dopoledne a neměli jsme zájem kazit si den a pokud místní nestojí o návštěvu domácích ve svém městě, rozhodli jsme se jim vyhovět a na Český Krumlov se vykašlat. Trochu mé mrzelo, že si zde nenafotím pár možná dobrých fotek, ale jsou i jiná hezká místa, na které se jistě ještě podíváme.

Vyrazili jsme tedy po snídani autem směr Jindřichův Hradec a ve druhé vesnici zahnuli nad hezkým penzionem na Lásenici, kde jsme se dostali na hlavní silnici Jindřichův Hradec – Třeboň – České Budějovice, o které jsme psal v souvislosti s cyklovýletem přes Stráž nad Nežárkou. Cesta ubíhala rychle, ale jenom než jsme dorazili de Českých Budějovic. Pár krát jsem nimi projížděl, takže vím, že to není žádná slast.

Nejprve jsme chtěli navštívit místní hobby a zahrádkářské markety, ale značení na mapách internetových je staré a špatné. Takže na příjezdu do Budějic vpravo o magistrály je sice hobby market, ale nakupovat tam potřeby pro zahrady a zahrádkáře může jen zoufalec. Pokračovali jsme dál na sever, dále od centra, kde doprava byla beznadějně zasekaná, jak bylo vidět z nadjezdu a dostali se ke Globusu. Který má vlastní oddělení zahradnictví. Koupili jsme tam tedy jeden ožeh a zběžně prohlédli sortiment ostatní, jestli má cenu se odpoledne vracet. Když už jsme tady byli, tak si dáme kávu, ne? K našemu velikému překvapení tady si vyrábí vlastní šlehačku ze smetany, vždy čerstvou a na otázku, jestli je slazená, nám pracovnice u pultu nedokázala odpovědět, protože ji sama nepřipravuje ani nejí, ale promptně nám nabídla na malé čajové lžičce ochutnat. Jelikož bylo vše podle našeho gusta, objednali jsme si dvě vídně. Stáli za to a rozhodně stáli podstatně, ale podstatně méně, než v hotelu pod Landštejnem 😉

Nicméně každá zábava jednou končí a byl čas se přesunout na výstaviště, ehm na nějaké parkoviště v blízkosti výstaviště. Co nás čeká a nemine jsme viděli před hodinkou, posouvání malými přískoky v nekonečné koleně aut. Snad bude přístup k parkovištím značen…

Taky byl. Jenže první parkoviště u Tesca a Baumaxu bylo beznadějně obsazené, i kdybychom do Baumaxu chtěli, jako že jsme chtěli nakoupit. Ovšem o tom se dozvíte, až když z hlavní odbočíte, protože parkmistři jaksi kašlou na to informovat, že parkoviště je plné nebo zrušit tabule označujíci vjezd na parkoviště. Takže máte jedinou možnost. Pokračovat v koleně aut úzkými uličkami dále a doufat, že ti co jedou před vámi, taky hledají parkoviště a ví kam jedou. Anebo to alespoň vědí ti, co jedou před nimi. Až po pár minutách se dozvíte, že opravdu jedete správným směrem, tedy k louce, na které vás nechají zaparkovat. A zaplatit. Parkovné sestává z pevné manipulační částky a ceny za každou hodinu parkování. Na otázku kam se mám postavit se svým autem jen ukážou na louku se slovy „kam chcete“. Tak jsem zvyklý na alespoň nějakou organizaci placeného parkování, když hlídané už není dávno. Platí se až při odjezdu.

Jak se tak koukáme kolem sebe, jsme tady stejně, jako v roce 2009. Takže opravdu jen pár ulic od výstaviště. Jdeme směrem, kam všichni 😀 Zanedlouho už jsme u pokladny a kupujeme si dva lístky. Vcházíme dovnitř a naším zájmem jsou prodejci potřeb pro zahrádkáře a taky nepohrdneme nějakými rostlinami či sazenicemi. Auto máme s dost velkým kufrem a Olinka už ví, kolik se do Mondea kombi vejde 😉

Na výstavě v Českých Budějovicích můžete nalézt opravdu cokoliv. Jak se trochu vyčasilo, vytáhl jsem foťák a pár fotek i pro vás vyfotil. První mi do rány přišla domovní čistírna.

cisticka

Co pán tak zaujatě vysvětloval si už nepamatuji, rozhodně je ale lepší vidět čistírnu takhle, než po půl roce používání 😉

Další velkou témou výstavy byli kotle a jejich efektivní využití ve vytápění domů. Plameny mě fascinují, jsou fotogenické.

plamen

Když jsme na největší zemědělské výstavě, tak je samozřejmé, že tady budou traktory. A snad všechny značky a velikosti.

traktory

traktor

film

A nebyl jsem jediný, kdo tady fotil nebo filmoval. Ovšem kde je hodně lidí, tam je i hodně zboží. A i zemědělci a zemědělky se musí převlékat a udržovat hygienu.

kalhotky

pradlo

Nesmíme zapomínat, co je posláním zemědělců: nakrmit sebe i ostatní lidi. A tak stánků s klobásami, slaninou, škvarkami či sýrů tady bylo požehnaně.

klobasy

syry

Jen by bylo dobré dávat si pozor, co píšeme, že ano 😉 Sýry nejsou horalky, i když jsou horalské.

horalky

Občas jsem měl ale dojem, že jsem zabloudil a nejsem na zemědělské výstavě. Anebo i farmář hledá ženu?

farmarhledazenu

Ovšem zpátky do reality, tedy k zemědělským produktům, tedy k jídlu. Pro hodně lidí se musí používat hodně velké pánve 😉

panev

Pokud si chcete vzít jídlo sebou, přijde vhod krabičková dieta 🙂

krabickovadieta

Některé expozice byly venku, jiné umístěné v halách. U včelařů jsem ukořistil zajímavý snímek včelího ústrojenství.

vcela

Ovšem expozice prodejců malé techniky a nářadí anebo rostlin k sázení jsme ani neviděli. Najít jste mohli takovéhle statické expozice svazu zahrádkářů nebo jiných sdružení. Chyběla mi tam ta lidská interaktivnost. Že by už opravdu nebyli lidi?

CZS

zelenina

ovoce

polskochutna

Poláci nenechali nic na náhodu, pověst jejich potravin u nás je nevalná. Ovšem není to vina potravin, Poláci umí vyrobit kvalitní i chutné potraviny, stačí navštívit jejich prodejny u nich doma. Vinni jsou čeští nákupci českých provozoven obchodních řetězců, kteří objednávají pro Čechy podle ceny, ne podle kvality. A co si Čech u Poláka objedná, to Polák Čechovi dodá a Čech sní. 🙁

Čím dál jsem na výstavě v Budějovicích získával dojem, že je to jen obyčejný jarmark.

jarmark

lide

vojak

Co tady dělal ten voják z pohraničního pluku z Orlických hor z první republiky, to fakt netuším.

A pro podporu prodeje je potřeba udělat všechno. Například dovézt pojízdný bankomat, ať lidi utrácí co nejvíc. Bojovat proti krizi lze jen větším utrácením 😀

bankomat

Utratit své peníze můžete například za grily. Letos si už toho moc neugrilujete, ale příští rok jako když ho najdete 😉

grily

My jsme si raději koupili poctivé české bio jahody. A že byly opravdu poctivě pěstované svědčili i zbytky hlíny v košíku. Ani jsme si je nedali zabalit.

jahody

cesnek

Česneku bylo dost na mnoha stáncích, letos jsme ho ale nekupovali, naštěstí ho máme dost z vlastních zdrojů.

Jako člověk s problematickou páteří dovedu ocenit kvalitní spaní. A kvalitní spánek hledá čím dál více lidí, a nemusí byt zrovna zemědělci.

rost

kolobezky

K zdravému pohybu může přispět i trocha sportu, například na kvalitní koloběžce. Nebo ji můžete využít pro rychlé přesuny mezi velkými skleníky či lány.

kolobezky

ekolo

Kdo se necítí na koloběžku, může využít kolo s pomocným elektrickým motorem.

Zajímavou expozici jsem objevil na jednom stánku střední školy. Z chlebu tam dovedou studenti vyrobit takovéto exponáty, jako je Valašský Slavín.

slavin

Pán u expozice si všimnul, že fotím trochu jinak, než většina ostatních návštěvníků a proto mě pozval dál, kde jsme si mohl vyfotografovat i chlebový betlém. Prý si ho už zajistil na Vánoce do své kanceláře ministr (zemědělství). Který to je jsem se nedozvěděl, mému průvodci zazvonil mobil a musel se mu věnovat. A dost možná, že do Vánoc stejně už bude v ministerské kanceláři sedět někdo jiný 😉

chlebovy1

chlebovy2

chlebovy3

Že pro dobrou úrodu je důležité dobře hnojit, o to se nás snažili přesvědčit na jiném stánku a předváděli lidem různé druhy vermikompostu.

vermikompost

dobytek

S hnojem úzce souvisí i dobytek. I ten se na výstavišti našel, jinak bych si myslel, že výstava je tady o penězích a prádle, a ne o zemědělství. Protože ale dobytek není moje parketa, věnoval jsem se o kousek dále dřevu v jiné podobě.

drevo

houby

S dřevem úzce souvisí i houby, ty lze pěstovat i efektivněji. Nakonec jsme našli i nějaké rostliny, většinou ale takové, které už doma máme.

rostliny

sochy

Že dřevo může být nejen užitečné, ale i krásné, o tom jsme se přesvědčili téměř na konci naší návštěvy výstavy. Ovšem užitečnost dřeva jako konstrukčního materiálu v zemědělství nejde popřít. Při pohledu na cenovku si musel každý zručný domácí kutil uvědomit, kolik peněz dokáže svou šikovností ušetřit 😉

kurnik1

kurnik2

kurnik3

Před šesti lety nás tady na výstavě zaujali jihoameričtí indiáni ve svých (autentických) zdobených krojích a zpívající (na plejbek) své písně. Hezká podívaná. Ovšem letos jsme našli jen stánek s prodejem CD nosičů a hulákající ohranou hifi věží. Ti indiáni už nejsou ochotni ani jen hrát, že hrajou.

A tímhle pocitem bych mohl definovat celou výstavu.

Domnívám se, že kdyby pořadatel tam nepustil všechny ty vetešníky, tak by spousta návštěvníků na výstavu ani nepřišla. Přišli by tam jenom ti, co je zemědělství opravdu zajímá, co chtějí informace o jeho stavu a možnostech vývoje. Ovšem ti by tam toho moc nenašli. Z největší české a bývalé československé výstavy zemědělství a zemědělské produkce by se stala malá lokální záležitost, kde by nebyla hlava na hlavě. A kde by pořadatel nevydělal ani na poplatcích od vystavovatelů ani na vstupném a parkovném od návštěvníků. Pokud jde ale organizátorům jen o to, namastit si kapsy, tak mám pro ně vzkaz. Se mnou už ať v budoucnu nepočítají. Čínskou tržnici najdu v každém městě.

Za pomoci navigace jsme se vymotali ze spleti uliček za výstavištěm a nabrali kurz Nová Bystřice. V Lásenici na křižovatce jsme nakoupili u zemědělce čerstvou zeleninu na poslední dny pobytu v České Kanadě a za chvíli už před námi byla vesnice Číměř. Ještě že na písmenko „m“ nemá čeština nějaké nabodeníčko, nevím jestli existuje obec s tak podobné psaným názvem. Co je ale důležité, tak nad vesnicí, kousek za křižovatkou, je postavený wellness penzión. Pár krát jsme kolem něj jeli do Jindřichova Hradce, dnes jsme si tady naplánovali večeři. A dobře jsme udělali.

Dobře udělal i kuchař naši večeři, i když jsme si zase objednali nějaké změny a více zeleniny, bylo to opravdu báječné. Přišlo mi samozřejmé mu za skvělé jídlo poděkovat, když před naším odchodem vyšel na terasu, kde jsme seděli, popovídat si se svým známým. Podle jiskřiček v očích ho naše pochvala potěšila.

Na terase hotelu se nejen dobře jí, ale i dobře odpočívá. Je z ní nádherný výhled do krajiny.

cimer

Tak nakonec ten páteční výlet nedopadl až tak špatně 😉


Jak bude reklama vypadat?
-
Nechceš zde reklamu napořád jen za 280 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *