Category Archives: Havlíčkobrodsko
Přibyslav – Věžnička – Řitířsko – Jihlava – Smrčná – Přibyslav
Motivací k tomuto celkem náročnému výletu po Vysočině nám byla snaha navštívit Jihlavu a přitom co nejvíce jet silnicemi, které jsme ještě nepoznali. A taky objet frekventované silnice první třídy a vyhnout se tak velkému provozu aut. Vyrazili jsme tedy brzy ráno z Přibyslavi na jih kolem zámku směr Polná.
Přibyslav – Lipnice nad Sázavou – Přibyslav
„Za dobré viditelnosti je odsud vidět i Lipnice“, slýchával jsem jako dítě u babičky na prázdninách v Peršíkově. Tak jsem si řekl, že se na tu Lipnici tedy pojedu podívat zblízka. Podíval jsem se na internetu na mapu, zkusmo zakreslil trasu a zkontroloval výškový profil a jednoho krásného dne jsme s Olinkou vyrazili. Vzali jsme to obchvatem na Havlíčkův Brod, abychom se vyhnuli silnici první třídy. Cílem bylo podívat se na hrad, ale taky si cestu pořádně užít. Byl před námi nejdelší a nejtěžší výlet dovolené na Vysočině.
Přibyslav – Chotěboř – Račín – Přibyslav
Už jednou jsme psal, jak jsme při prvním výletu na kole po Vysočině projeli lesy kolem u Starého Ranska a jak se nám tady líbilo. Ranská Jezírka mají své kouzlo a jízda po kvalitních asfaltových cestách uprostřed vůně smrků i borůvek stojí za všechny peníze. Proto jsem naplánoval další výlet. Nejprve do nedalekého městečka Chotěboř a poté návrat přes lesy a restauraci v Račíně.
Přibyslav – Havlíčkův Brod – Přibyslav
Okresní město Havlíčkův Brod je od Přibyslavi vzdálené asi 15 kilometrů. Ovšem po silnici první třídy. I když po ní není moc velký provoz aut, před městem se napojuje na silnici od Pardubic a to je už jiný hukot. Naštěstí mezi městy vede i silnice po druhém břehu Sázavy. Takže už to „chtělo“ jen najít ještě jinou, málo frekventovanou trasu směrem tam a výlet byl na světě.
První výlet na Vysočině – za smrkovými lesy i přírodními koupališti
Hned druhý den dovolené na Vysočině jsem Olince chtěl ukázat kraj, kde jsem jako dítě o prázdninách vyrůstal, kam jsme chodili s rodiči na borůvky a kde mne táta učil plavat. V penzionu jsme se tedy nasnídali a vyrazili vstříc kopcům a rodišti Karla Havlíčka Borovského. Bez mapy, jen tak, v kraji, kde to znám jako své boty. Bude se líbit i mé přítelkyni?
Cyklodovolená na Vysočině
Když píšu o Vysočině, asi bych měl spíše napsat Českomoravská vrchovina. Často jsem ale slýchával název „Českomoravská vysočina“ a tak nějak mi to zůstalo. A protože jsem v tomto kraji trávil hodně času už jako dítě a student a později i pracovně, není divu, že jsem zde trávil i cyklodovolenou. Ale na kole jsem zde jezdil už před ní. Zkrátka se mi na Vysočině líbí a nejvíc na rozhraní Žďárska, Havlíčkobrodska a Jihlavska.
