Prachovské skály lákají návštěvníky roztodivnými pískovcovými útvary. Můžete se sem vydat na kole a kombinovat cyklistiku a turistiku. Kdo se do nich vydá, čekají ho dva turistické okruhy. První po žluté značce zvládnete projít asi za hodinu, druhý, mířící po zelené značce je náročnější a delší. Během 3,5 kilometru dlouhé procházky překonáte četné výškové rozdíly mezi údolími a vyhlídkami. Zkuste vytáhnout kolo a potrénovat nohy. Než ale vyrazíte, stojí za to si o této lokalitě přečíst pár zajímavých podrobností.
Kamenné dominanty vznikly už v třetihorách
Moře obrušuje a tvoří naplaveniny. Jeho působení po dobu mnoha miliónů let stojí i za dnešní podobou Prachovských skal, součástí Jičínské pahorkatiny. Skály leží asi 10 km severozápadně od Jičína, na území chráněné krajinné oblasti Český ráj. Zdejší křemenné kvádrové pískovce začaly vznikat už před 86-88 miliony let. Seskupení sloupů, věží, bloků a pilířů, ale také kaňonů, soutěsek a roklí, zde vymílala voda už v dobách třetihor. Písek se pod jejím působením měnil v kámen. Pak moře ustoupilo a z jeho dna se vynořily pískovcové útvary. V některých místech jimi pronikly výlevy sopečných hornin a vytvořily dnešní dominanty Skalního města. Proces proměny skal ale stále trvá, působení slunce, deště i větru ovlivňuje Prachovské skály i dnes.
Krajem se přeženou vojáci
Nejtypičtější skalní útvary Prachovských skal tvoří věže Krkavčích skal. Některé z nich dosahují výšky více než 40 metrů. V bludišti skalních rozsedlin najdete nejrozsáhlejší puklinovou suťovou jeskyni zvanou Bratrská modlitebna. Vyhlídky otevírají nádherné pohledy na celé skalní město. Velmi působivý je kaňon zvaný Císařská chodba, který svírají svislé stěny, po jeho dnu také vede turistická trasa. Název získal kaňon po návštěvě rakouského císaře Františka I. (1768‒1835), který se zde zastavil v červnu roku 1813. Není ostatně prvním panovníkem, který zde zanechal svoji stopu. Zřejmě už český král Přemysl Otakar I. (1155/1167‒1230) ve skalách založil hrad Velíš a kolem něj se soustředilo několik osad. V době třicetileté války (1618‒1648) se zdejším krajem přehnali vojáci, v jejím průběhu roku 1637 získávají zdejší panství hrabata Šlikové. Před působením vojsk ovšem nezůstalo skalní město uchráněno ani v době prusko-rakouské války v roce 1866.
Ráj pro horolezce
Ve 2. polovině 19. století už ale naštěstí nastává období klidu a Prachovské skály se stávají rájem turistů. Zaslouží se o to například Vojta Náprstek (1826‒1894). Na zdejší skály také šplhají horolezci. Jejich působení je úzce spjato s prvním lezeckým spolkem fungujícím od roku 1907, který 4. října 1907 zdolal věž Mnich. Svůj lezecký um si mohou sportovci trénovat na 239 skalních věžích, téměř polovina z nich se nachází přímo ve Skalním městě. Po vzniku Československa v roce 1918 zde v kraji vyroste několik hotelů.
Přírodní rezervace v rukou šlechty
Geologické hodnoty Prachovských skal dosáhnou v roce 1933 po právu svého ocenění. Stávají se přírodní rezervací na ploše 243,39 ha. Hrabě Šlik, majitel pozemků, na nichž se Prachovské skály tyčí, se snaží toto přírodní bohatství zpřístupnit veřejnosti. Ostatně rodině Šliků, která o tento svůj pozemkový majetek přišla po roce 1948, byly Prachovské skály roku 1993 vráceny v restituci. Nyní sem ročně míří na 400 000 turistů, což je nemalým ekologickým problémem, jehož dopady se snaží zmírnit členové Českého svazu ochránců přírody. Takže pokud do Prachovských skal opravdu vyrazíte na výlet na kole a protáhnete své svalstvo i pěší chůzí, nezapomeňte se chovat velmi ohleduplně. Ať tuto nevšední lokalitu zachováme i budoucím generacím.
Titulní foto zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Miaow_Miaow
