Cyklodovolená 2014 II. – Nová Bystřice a okolí

Česká Kanada nás přivítala první den naší dovolené věrna svému jménu. Ačkoliv polovina srpna, teplo rozhodně nebylo. I když v pátek, v den naší přepravy ze Slovenska sem, jsme se úspěšně, i když jen těsně, vyhnuli dešti jak na Slovensku tak v Rakousku, tak tady to vypadlo, že se mu nevyhneme. A budoucnost měla dát za pravdu našim obavám. Ale nepředbíhejme, pěkně všechno popořádku.

Doma jsme si říkali, že si na dovolené především odpočineme a vyspíme, na to se těšila nejvíce Olinka. Tak proč bychom hned první den měli vstávat časně ráno, je přeci sobota, my máme dovolenou a venku stejně není hezké počasí. Nicméně po pozdní snídani a vybalení našich věcí (kterých jsme si na plánovaných 16 dní dovezli dostatek, abychom nemuseli řešit, kde a kdy prát) nám to nedalo a když vykouklo sluníčko, vydali jsem se do města Nová Bystřice prozkoumat její zákoutí a objevovat gastronomickou nabídku a historickou minulost i současnost města.

Chodník kolem školy k penziónu

Chodník kolem školy k penziónu

Vydali jsem se tedy pěšky uličkou od penziónu kolem školy a hotelu do ulic objevovat, kdeže to vlastně jsme a kam můžeme dojít. Zakrátko jsem došli na náměstí, kde kromě různých obchodů najdete i množství restaurací s letní terasou, hotel nebo cukrárnu. Ta nás první zlákala k návštěvě. Oba jsem dostali chuť na něco dobrého. A protože jsem si krátce před dovolenou pořídil nový fotoaparát (ten starý už toho zažil opravdu dost a bylo to už na něm znát), nosil jsem ho snad úplné všude sebou a fotografoval. I v cukrárně.

kava

Proč jsou na fotce tři šálky pro dva lidi? Za to může ta cukrárna, kterou jsme, mimochodem, až do konce dovolené úspěšně obcházeli. Já mám rád jako první kafe dne turka, bez ohledu na to, kolik je hodin. Mám ho rád ale z porcelánu, turka ve skle nesnáším. Vysvětloval jsem to celou dovolenou, jinak bych skončil jako sklenář 😀 Olinka dostala chuť na horkou čokoládu (horúcu čokoládu). Objednal jsem, zaplatil, když vtom prodavačka v cukrárně šáhla do krabice za sebou, vytáhla pytlík s hotovou směsí, vysypala ji do šálku a zalila vodou! Na takovou čokoládu jsem nemusel chodit do cukrárny! To jsem si rovnou mohl zajít na benzínku nedaleko nebo koupit ty pytlíky u Vietnamců za rohem! Olinka ochutnala jemně tu sladkou břečku plnou fruktózového sirupu vyrobeného štěpením snad brambor nebo geneticky modifikované kukuřice a mě bylo jasné, že mám-li zájem udržet její dobrou náladu celou dovolenou, tohle pít nebude a musím objednat něco jiného. Proto je na snímku i to laté. No a když jsem ochutnal i to kafe, litoval jsem, že jsem si ho neudělal sám na penzionu. Tohle je snad nejlevnější jihlavanka?

Pokud vám je jedno co jíte a pijete, klidně tuhle cukrárnu v Nové Bystřici na náměstí navštivte a nechte si chutnat, jako ten hasič, co si tam zaskočil o pauze na zákusek. V levné cukrárně zcela jistě s margarínem místo másla. Protože nám ale záleží na tom, co dáváme svému tělu, cukru a fruktózovému sirupu se vyhýbáme stejně tak jako jiným škrobovým a slazeným jídlům, nemůžeme nikomu podobně smýšlejícímu tuhle cukrárnu doporučit.

Vláček Jindřichohradecké úzkokolejky

Vláček Jindřichohradecké úzkokolejky

Po zvednutí tlaku, zda metodami cukrárny nebo kávou, jsme pokračovali v procházce městem. Navštívili jsme nádraží Jindřichohradecké úzkokolejky a zde jsem si prohlídl a nafotil jednotlivé vagony i lokomotivu snad ze všech strana úhlů. Dnes již historický parní vlak jezdí ráno z Jindřichova Hradce a odpoledne se tam vrací, což bylo přesné opačně, než jsem chtěl, navíc počasí pro fotografování z otevřeného vagonu nebylo dobré a hezké dny jsme raději věnovali výletům na kole. Takže snad příště, tento bod plánovaného programu se mi o dovolené splnit nepodařilo.

Parní lokomotiva úzkokolejky

Parní lokomotiva úzkokolejky

Zpátky jsme se vraceli do města jinou stranou a objevili celkem hezký park. A při návratu do penzionu přes náměstí jsem vyfotil i následující obrázek, dokládající, že tady s cyklisty počítají.

Park v Nové Bystřici

Park v Nové Bystřici

Parkoviště pro kola

Parkoviště pro kola

Protože bylo ještě málo hodin odpoledne, ale pořád víc a víc hezky, rozhodli jsme se nasednout na kola a vyrazit na průzkum okolí. Buď si projet město, nebo vyrazit do jeho blízkého okolí. Přiznám dnes po návratu, že jsem měl z tohoto spontánního výletu trochu obavy, protože když jsme si takhle s Olinku naposledy vyjeli „naslepo“ a ona zahnula místo vlevo doprava a nechtělo se jí vracet ani po 4 km stoupání a pokračovala do údolí, bylo to celkem 75 km…

Vyrazili jsme z města silnicí tedy východním směrem, tedy tam, odkud jsme přijeli včera autem. Po několika kilometrech jsme dorazili do Kláštera, to je název nejen pro objekt, ale i pro vesnici. Tady jsme se studiem mapy poučeni rozhodli zabočit na lesní cestu na sever a přijeli do vesnice Blato. Západní azimut nás přivedl na rozcestí, odkud bylo do Nové Bystřice už jen kousek.

Route 2 783 928 – powered by www.bikemap.net

Tolik náš první den v Nové Bystřici a okolí. První dojmy spíše dobré, krajina nádherná. tady se nám bude líbit!


Jak bude reklama vypadat?
-
Nechceš zde reklamu napořád jen za 280 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.