Ani druhý den naší dovolené, neděle 17. srpna, jsme se neprobudili do hezkého dne. Těžká mračna nad hlavou slibovala každou chvíli vypustit svůj mokrý náklad, takže jsem opět naše kola nechali v kolárně penzionu Sluníčko a vydali se na výlet autem do nedalekého okresního města Jindřichův Hradec.
V minulosti jsem pár krát městem projížděl od východu (Kunžaku) na západ (Kardašova Řečice), ale z města jsem prakticky znal jen silniční obchvat a několik kruhových objezdů. Takže jsem to chtěl napravit a poznat i historické centrum města.
Předpokládal jsem, že v centru města bude placené parkování, přesto jsem po příjezdu namířil do centra s nadějí, že nějaké volné místo najdeme a nebudeme muset hledat záchytná parkoviště pro turisty a muset jít do centra daleko. Jaké však bylo moje zklamání, když v centru bylo nabito, nenašel jsem jediné volné místo!
Zamířil jsem tedy opět dolů, k rybníku Vajgar a na jeho nábřeží našel pár volných míst i s informacemi o parkování a placení. V sobotu se za parkování platí od 7:00 do 13:00 a v neděli neplatí. Tak proto bylo náměstí beznadějně plné. Krom hostů hotelů a penzionů tady parkují i návštěvníci restaurací a místní.
Zamířili jsme pěšky opět nahoru do centra, tentokrát Růžovou ulicí. Na ní najdete i dům u Floriána, upozornila nás na něj naše dočasná domácí v penzionu.
Lákadlem zejména pro turisty není jen kavárna a restaurace nebo obchody s dárkovým zbožím, ale zejména fontána. Každou celou hodinu se spoušťí několikaminutový program, kdy voda tryská ze stropu směrem dolů za doprovodu podmanivé hudby a jsou v ní vykreslovány zajímavé obrazce. Zážitek který rozhodně stojí za to!
Než začalo představení, pohodlné jsme se usadili v křeslech, určených pro zákazníky kavárny. Předtím jsem si samozřejmé objednali. Já svého obvyklého turka, Olinka měla zájem o vídeňskou kávu. Na otázku „Jakou používáte šlehačku?“ servírka bez váhání sáhla pod pult a vytáhla tlakovou nádobu na výrobu šlehačky ze smetany pomocí bombičky. Nebylo co vytknout a tak jsme si objednali. Dodatečně mohu říct, že jsme tady pili jedno z nejlepších kafí počas celého pobytu v České Kanadě a snad mohu naznačit, že jsme zde nebyli naposled!
Sledovat tuto fontánu je opravdu zážitek a pokud navštívíte Jindřichův Hradec, mohu jen doporučit. Mám samozřejmě i nějaké videa a další desítky fotografií, v některém z příštích článku je zveřejním.
Po příjemné zážitku i dobré kávě jsme pokračovali procházkou městem. Zaujalo mě množství nejen turistů, ale i cyklistů a také to, že na ně ve městě myslí. Důkazem budiž dva záběry stojanů pro kola, tyto netradiční zdobí prostranství před budovami bank.
Kromě bank turistu zaujmou historické budovy a množství restaurací, cukráren nebo obchodů. V neděli samozřejmě některé z nich byli zavřeny, ale občerstvit se zde turista může prakticky kdekoliv a vybrat si podle své chuti.
Nedělní procházka nám umožnila blíže poznat toto malebné a zajímavé město a zjistit, kde jsou naše „spřátelené“ bankomaty, kde jaká restaurace nabízí jaký druh jídel, kde mají dobrou zmrzlinu nebo v Infocentru zakoupit mapu Jindřichohradecka, abychom se na kole neztratili 😉
Ke konci naší procházky se i počasí umoudřilo atak jsem si mohl vyfotografovat Mariánský sloup i v příznivějším světle.
Cestou k autu se nám naskytl i hezký pohled na dominantu města, zámek u rybníka Malý Vajgar.
Na Velkém Vajgaru to i v neděli žije sportem.
Procházka městem nám zpříjemnila první neděli v tomto krásném kraji a ukázala naše další možnosti v něm. Město se nám obou velice líbilo a tak jsem se sem vrátili po dobu naší dovolené ještě několikrát. A nejen pro dobou kávu a nádhernou fontánu u Floriána.
