Když jsem nedávno našel černobílé fotografie ze své první výpravy na kole do Budapešti, kde jsem spal pod stanem, uvědomil jsem si, že bych si zase rád zopakoval podobný způsob trávení dovolené. Poslední léta totiž pokaždé absolvuji „hvězdicovou“ dovolenou. Přesunu se autem do nějakého penzionu a čtrnáct dní podnikám výlety do okolí. Vždy večer se vracím do výchozího bodu. Ale lákají mě výpravy, kde se každý večer spí někde jinde.
Pár krát už jsem četl o podobných výpravách, o strastech s rezervací ubytování a o stresu dojet včas na penzion, když se cyklista zdrží prohlídkou neznámého města nebo se zhorší počasí. Vím, že občas se dešti nevyhnu. Cyklistika je sport, u kterého se s vrtochy počasí musí počítat a na všechny možnosti být připraven. Proto vozím nepromokavou bundu a potahy proti dešti na brašny na každém delším výletě. A pro expediční výpravu si budu pořizovat ještě speciální cyklopláštěnku. Když mě déšť zastihne uprostřed prázdné silnice, nezbývá než dojet k nějakému stavení, autobusové zastávce či hospodě.
Abych nemusel vše vozit v těžkém batohu na zádech, doplním zadní nosič ještě o držáky brašen na přední kolo. Hmotnost nákladu snižují i moderní stany a spacáky, které jsou velmi lehké a skladné. I když v létě nepočítám s potřebou chránit se před mrazem, nad ránem bývá často velmi chladno a byla by hloupost prochladnout. S dobrou karimatkou pod spacák a lehkým vařičem na čaj a polévky snad přečkám i deštivou noc ve zdraví. Počítám s tím, že najíst se přes den není problém, za ty roky dovolených na kole jsem projel několik turistických oblastí Čech a v každé restauraci se něco k snědku najde. Takže stačí vozit a včas dokupovat menší zásoby na snídani a nepředvídané události.
Horší to bude s parťákem, když nechci jet sám. Kolega z práce, se kterým jsme možnost expedice probírali, si našel novou hračku. Zaujaly ho moderní longboardy a pennyboardy a na kole už se mnou nevyjel pár týdnů ani do krajiny kolem našeho města. S ním tedy počítat nemohu. Buď si najdu jiného spolujezdce, anebo následující expediční výpravu absolvuji sám. Ve dvou nebo ve třech by to bylo lehčí, některé věci z vybavení na stanování a vaření nemusí vozit každý své, náklad by se rozdělil. Na druhou stranu, když pojedu sám, budu mít více času a možností rozhodovat se, kudy pojedu a kde se jak dlouho zdržím.
Ahoj,zaujal mě tvůj článek,v létě sem podnikl menší výpravu a jelikož jsem jel sám tak bych teď jel rád s někým.Moje představa o tom kam jet je někam do zahraničí,nebránil bych se výletu z ČR k moři.Kdyžtak se ozvi na meil Tomáš