Vozit zrcadlovku na kole?

Ve volném čase rád jezdím na kole. Mám horské kolo, ale rád na něm jezdím klasickou cykloturistiku. Doma po vesnicích a polních cestách po okolí, o dovolené se ubytuji v penzionu a vyrážím na hvězdicové výlety do okolí. A všude se nejen kochám krajinou, ale chci také fotografovat. Vyzkoušel jsem různé druhy fotoaparátů, mezi jinými i svou zrcadlovku Nikon D5100. Jak se s ní fotí na kole a jak se zrcadlovka na kole vozí?

Můj Nikon D5100 není prvním fotoaparátem, který si beru na své cyklotoulky. Dokonce není ani mou první zrcadlovkou, kterou jsem na kole vozil. Tou byl již Olympus IS-21 na kinofilm. A v obou případech jsem musel řešit otázku, kam na kole se zrcadlovkou.

Popradske_Pleso_2002_10

Olympus jsem vozil v malé brašně s řemenem přes rameno, samozřejmě křížem přes hrudník a pomocí ledvinky jsem ji fixoval na pravém boku, či spíše více na zádech. Takto se brašna za jízdy nepohazovala, dobře držela a fotoaparát byl po ruce. Nevýhodou tohoto řešení byl fakt, že jsem se pod ledvinkou i brašnou slušně zpotil.

V roku 2010 jsem vozil v brašně ultrazoom

V roku 2010 jsem vozil v brašně ultrazoom

Po prodeji této zrcadlovky jsem vozil malý kompakt. Později jsem si opatřil ultrazoom Olympus SP-560UZ, což je foťák ne o mnoho menší, než malá zrcadlovka a jezdit s brašnou na těle se mi už nechtělo. Koupil jsem si 9 litrovou brašnu na řidítka, do ní vyrobil pěnovou vložku na fotoaparát a modlil se, abych nikde nenarazil ani nespadl. Takto jsem absolvoval nespočet jízd v průběhu tří sezón.

Když se v mé výbavě objevila digitální zrcadlovka, doprovázela ji co nejmenší brašna, která pojme tělo s dvěma objektivy a pár drobnostmi. A hned první rok absolvovala se mnou i dovolenou na kole.

nikon na kole

Měl jsem i nové kolo a vybavil jsem ho velkým nosičem nad zadní kolo a samozřejmě i trojitou velkou brašnou. Primárně na vození oblečení pro dvě osoby, věcí na opravy defektů i poruch. A do vrchní brašny jsem uměl vložit celou brašnu se zrcadlovkou naležato. Takže byl foťák dobře uložen, dobře chráněn a přitom byl k digitálu také dobrý a snadný přístup. Samozřejmě jsem vždycky musel zastavit, postavit kolo na stojan, který jsem také nechal namontovat a mohl jsem fotografovat. Pak foťák odložit a pokračovat v jízdě. Když jsem na kole přijel k nějakému hradu či jiné zajímavosti, vybral jsem zezadu celou fotobrašnu.

Vozit takto zrcadlovku s jedním či dvěma objektivy není zcela jednoduché, člověk má podvědomě trochu strach, když to začne na silnici trochu natřásat. Ale na té dovolené jsem některá místa navštívil vícekrát, fotil jsem jednou zrcadlovkou a jindy kompaktem a ten rozdíl je ve výsledku pořádně znát. Takže když jsem plánoval výlet za pěkného počasí a na místa, kde jsem očekával skvělé záběry, zabalil jsem si zrcadlovku s sebou. To kilo nějak uvezu.

Přestože na kole s sebou vždy vozím kompakt v brašničce nad rámovou trubkou (pěkně po ruce), jsou dny a místa, kde se zrcadlovku vzít s sebou vyplatí. Ze všech tří možností, které jsem pro vození většího foťáku vyzkoušel, je jednoznačně vození fotoaparátu v jeho brašně a to celé v brašně nad zadním kolem podle mě nejlepší řešení. I v případě pádu kola je zrcadlovka v horní brašně nad nosičem nejlépe chráněna.


Jak bude reklama vypadat?
-
Nechceš zde reklamu napořád jen za 280 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *