Mikulov leží kousek od rakouské hranice a tak jeden z prvních výletů do okolí mířil právě kolem hranice a rozhodli jsme se podívat do nejbližšího rakouského okolí, vyzkoušet si hraniční přechody i kvalitu cest na obou stranách hranice a zjistit, co nás čeká „za čárou“. Pro nedostatečnou trénovanost začátkem sezóny jsem vybral trasu nepříliš dlouhou a s minimálním převýšením.

Z Mikulova jsme vyjeli na jih kolem vlakového nádraží na silnici do Rakouska a hned za městem zabočili doprava na západ do polí a podél železnice. Kvalitní asfaltová cesta se zde v létě hemží cyklisty, co chvíli potkáte nějakou skupinku.

První zastávkou může být hospůdka u zastávky vlaku v Březí, kde si ve stínu vychutnáte chlazený nápoj nebo kávu. Asi kilometr za vesnicí cesta přestává kopírovat železniční trať a míří na jih, sleduje státní hranici. Před Novým Přerovem máte možnost se znova občerstvit v zahradní restauraci, kam vás navede poutač u cesty. Kromě nápojů se zde i vaří. Vesnice Nový Přerov je takovou cyklistickou křižovatkou, kde si můžete vybrat více směrů pro svůj výlet na kole.

My jsme si vybrali jižní směr přes hranici a vjeli do malebného Rakouska, kde kvalitní asfaltová silnice je lemovaná ovocnou alejí. Rudé a sladké třešně nás velice osvěžili. První vesnicí je Wildendürnbach. Zde jsme se vydali na východ na vesnici Pottenhofen, která leží v dolíku. Silnice kolem se vlní v mírných kopcích, alespoň se nám cesta nezdála taková jednotvárná a z vrcholků je nádherný výhled do krajiny.

Odsud je to jen kousek zpět na hranici. Na tomto úseku můžete občas potkat i nějaké auto, které občas jede i do ČR. Silnice je úzká, tak na jeden vůz, ale řidiči jsou ohleduplní.

Hraniční přechod ale stojí za to. Byla zde vybudována symbolická houpačka a hranici na cestě představuje úzká bílá čára. Při houpání jste tak chvíli v Čechách, chvíli v Rakousku. Jaký to kontrast vůči dnes už dávno minulé železné oponě. Na vybudovaném odpočinkovém místě se můžete chvíli zastavit a možná potkáte i jiné cykloturisty.

Přikládám mapu, kdyby jste si chtěli tento příhraniční okruh projet sami. Je to asi třicet kilometrů a celkové převýšení nedosahuje ani dvě stě metrů. Trasa je to tedy vhodná i pro netrénované cyklisty.

Odsud jsou to jen tři kilometry do města a kousek do vašeho penziónu. Toto místo se nám tak zalíbilo, že jsme později v průběhu naší dovolené v Mikulové tudy projížděli ještě několikrát. Dokonce se vyplatí si zajet jenom sem a pobýt tady chvíli. Nejen kvůli houpačce, ale místu samotnému a jeho atmosféře.