Posunutí dovolené na začátek září znamenalo riziko dešťových srážek i ochlazení proti obvyklému srpnovému termínu. Zabalili jsme více teplého oblečení na kolo i do města a s rizikem více času tráveného v penzionu si přibalili i své notebooky. První výlet do okolí Lednice jsme absolvovali až v pondělí 9. září. Na programu dne byly repliky antických památek a projížďka lesem.

Od penzionu jsme vyrazili mezi rodinnými domy směr nádraží a poté po hrázi mezi rybníky podél železniční tratě směrem k Novému Dvoru. Statek je zřejmě hospodářsky využíván, areál není veřejnosti přístupný a bufet za rohem jsme nechali bez povšimnutí a pokračovali dál.

Zamířili jsme na západ k chrámu Tři grácie. Místo jsme objevili o dovolené v Mikulově před pár lety, tak jsme ho nemohli obejít. Je tady opravdu hezky a zastavili jsme se pokaždé, když jsme projížděli kolem.

Lesních cest je tu opravdu mnoho a jeden neví, kudy dřív se vydat. Podle oblečení je znát, že teplo opravdu nebylo a v takovém případě je daleko lepší jezdit po cestách bez stínu stromů. Anebo se do pedálů pořádně opřít a k tomu stačí třeba písčitý povrch lesních cest 😉 Zvolili jsme trasu jižně od chrámu, abychom projeli kolem lesní kaple Hubert, která je známá tím, že se jedná o trojbokou kapli uprostřed lesa.

Tady jsme se ale nezastavovali, naším dalším cílem byl Dianin chrám, nebo-li Rendesvous. Tady už je slyšet blízkost civilizace, silnice z Břeclavi do Valtic je za pár stromy. Od Tří grácií pohodovým tempem jsme dojeli za půl hodinky.

Nezbytné fotky do alba cyklistické fotoknihy a hurá do města. Tady jsme se ale nezdržovali, jen projeli centrem, naším cílem byl kopec nad městem.

Kolonáda na Reistně je hojně navštěvovaná a právem, je to hezké místo a s hezkým výhledem. Škoda, že jsme to nevěděli před lety, když jsme se stavovali v muzeu železné opony kousek odsud, ale jeli jsme jiným směrem.

Čas pokročil, tak po krátké chvíli odpočinku nás čekala zpáteční cesta. Tentokrát kolem vinic a z Valtic pak „hlavní“ cestou na Lednice. Není až tak moc frekventovaná a cesta ubíhá vcelku rychle, aby cykloturista nepřijel až potmě.

 

Po příjezdu do penzionu a převlečení nás čekala příjemná večeře v jednom z místních podniků. Jen na procházky to už moc není. Ani ne proto, že je chladno, ale proto, že dozrávají hrozny ve vinohradech. A špačky, tyto obávané škůdce, nedovoluje legislativa likvidovat, pouze plašit. Vinaři používají plynová děla, která dělají rámus a ten nás provázel v podstatě celou dovolenou, pokud jsme jeli někde kolem vinohradu. Vypadá to tak, že zákony chrání každého živočicha, kromě člověka.