Co by to bylo za cyklistickou dovolenou v České republice, kdybychom nenavštívili některou ze zahradnických výstav. Tento rok se nám to termínové krylo s podzimní Zahradou Čech v Litoměřicích. Navíc v tomto upršeném podzimu nebylo počasí v Lednici na kola, zato na severu Čech na procházku lepší. Ráno jsme vyrazili autem na dálnici.

Když jsem v penzionu vyprávěl o tomto výletu, všichni se divili, že se nám chtělo takovou dálku přes celou republiku. Musel jsem doplnit, že z našeho domova je Lednice na půl cesty do Litoměřic, takže by byla škoda nevyužit, že už jsme tady. A taky že v minulosti jsem cestu do Litoměřic jezdil pracovně nejméně dvakrát za měsíc dobré dva roky 😉 Takže pro mne maličkost, rutina, na kterou jsem zvyklý.

Jízda dálnici je nuda, po zaparkovaní u výstaviště nás ale čekal pěkný mumraj. Není divu, výstava to bývá pokaždé pěkná a zajímavá. Je na co se koukat i co koupit a kdyby snad někomu nestačila šrajtofle, tak tady bylo řešení:

Ženy kromě ovocnin zajímají také květiny a bylo jich dost.

Stačí projít polovinu výstaviště a člověku přijde vhod občerstvení.

No a po posílení těla může následovat osvěžení ducha.

No a k pěstování patří také technika. A když je díky ní trochu času navíc, tak přijde k duhu i ta zábavná.

Příklon k elektrifikaci je více než značný. Ovšem by bylo mylné domnívat se, že elektrokola a elektromotorky jsou ekologické. Jen mají výfuk tam, kde stojí elektrárna. Jak pokrytecké to ekosnažení za každou cenu.

Ovšem nabízet na výstavě úspěchů českého zahradnictví italské víno, to je už fakt přitažené za pačesy. Anebo bída českého vinohradnictví? Či krize obchodníků, kteří svou duši prodají za mrzký peníz? Nebo jen nezájem českého zákazníka, který jde pouze po ceně a osud souseda je mu lhostejný? Ovšem také na zákazníka může jednou v roli producenta dojít…

Než jsme odjeli domů, ještě jsme si prohlédli a doplnili nové odrůdy drobného ovoce do naší zahrady.

Do penzionu jsme se vrátili až za tmy a musím pokorně přiznat, že mě tento časově nejdelší výlet zmohl že všech letošních výletů nejvíce. Ovšem kdy zase budeme mít možnost mít skvělou výstavu takhle na půli cesty z domova?

Abych se vrátil ke kolům. V létě na Floře Olomouc jsme narazili na stánek prodejce elektrokol z Brna. Už po nich (po elektrokolech) pokukujeme hodnou dobu. Ovšem cestou z Flory jsme měli domluvenou schůzku u prodejce „zařízení staveniště“ do naší zahrady. Cena kol byla zajímavá, kvalita výborná a nalomit nás měla i projížďka po parku v Olomouci. No když jsme tak zodpovědní. Ale domluvili jsme se s prodejcem nezávazně, že když z další koupě sejde, možná se stavíme v Brně, když budeme v Lednici na dovolené.

No a stejný prodejce měl stánek i v Litoměřicích. Hezká kola, paní si na nás vzpomněla tak jsme si chvíli povídali. O kolech i o naší skvělé koupi cestou domů z Olomouce. Elektrokola budou muset ještě chvilku počkat 😉